V posledních dnech se v médiích čím dál více objevuje názor, že aktuální situace na globálních akciových trzích by se dala označit za „racionální bublinu“. Označení „bublina“ kvůli tomu, že aktuální valuace neboli ocenění globální akciových trhů je extrémně vysoké, blízko historických maxim.
Například podle našeho proprietárního valuačního modelu, jenž je založen na ukazatelích P/E, P/B a P/S, je momentálně nejširší globální akciový index MSCI All Country World nadhodnocen o přibližně 50 %. Konec konců aktuální hodnota globálního P/E činí extrémních 33. Podle klasických valuačních indikátorů jsou tedy globální akciové trhy velice drahé, tzn. jde o „bublinu“.
Přídavek „racionální“ k označení bublina se podle některých investičních expertů vyskytuje proto, že vzhledem k bezprecedentnímu kvantitativnímu uvolňování neboli tištění peněz klíčových centrálních bank nejsou akciové valuace zase až tak vysoké. Například my pracujeme s indikátorem, který poměřuje globální akciovou tržní kapitalizaci s globální peněžní zásobou. Hodnota tohoto indikátoru momentálně činí 111 % a je pouze nepatrně nad dlouhodobým historickým průměrem. Pokud tedy přihlédneme k množství peněz, jež se točí v globálním finančním systému, globální akciové trhy se zdát drahé nemusejí.
Jaký závěr si z této analýzy odnést? Podle našeho názoru je pravda někde uprostřed. Dle tradičních valuačních indikátorů jako P/E jsou globální akciové trhy extrémně drahé, hnané bezprecedentními valuacemi amerických akcií. Na druhou stranu je rovněž nepopiratelný fakt, že kvantitativní uvolňování finančním trhům velmi silně pomáhá. Centrální banky totiž svými nákupy na sekundárním trhu podporují tržní ceny dluhopisů, čímž zároveň snižují požadované dluhopisové výnosy do doby splatnosti. Ty jsou přitom aktuálně rekordně nízké – průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti činí pouze 0,9 %. Rekordně nízké dluhopisové výnosy do doby splatnosti zase zvyšují fundamentální vnitřní hodnoty akcií, neboť za jinak stejných podmínek platí, že když budoucí očekávané cash flow, které společnosti vygenerují, diskontujeme nižšími úrokovými sazbami, pak dostaneme výrazně vyšší odhady fundamentálních vnitřních hodnot. Aktuální rekordní klasické valuační indikátory jako P/E tak nemusí být zase až tak přemrštěně vhledem ke globální peněžní zásobě, byť v každém případě jsou nyní nesmírně vysoko.
V každém případě podle našeho názoru platí, že globální akciové valuace rozhodně nejsou nízké. Proto jsou implikované průměrné očekávané roční akciové výnosy na střednědobém horizontu příštích pěti let dosti nízké. Tuto skutečnost konec konců reflektujeme v naší globální akciové alokaci, v jejímž rámci máme portfolio v globální akciové složce vůči benchmarkům neboli srovnávacím indexům podvážené. Domníváme se, že by nějaká korekce v příštích týdnech a měsících určitě mohla přijít. Pokud by se tak stalo, pravděpodobně bychom korekce využili ke zvýšení globální akciové složky a ke zlepšení našeho globálního akciového výhledu.